Barbora je jméno řeckého původu (z řeckého barbaros), což znamená cizinka. ZdrobnělinaBáraznamená "vlnu" v severských jazycích. Na svátek sv. Barbory je zvykem nařezat tzv. barborky, tedy větvičky třešní nebo višní, ty potom v teple domácností do Vánoc rozkvetou. To symbolizuje příchod nového světla, nebo také oslavují zimní slunovrat a tedy naději na jaro. Podle pověry dívka, které větvičky vykvetly, se do roka vdá – ale ta, které větvičky uschly, čeká podobný osud. Barbora je patronkou horníků, sedláků, architektů, stavebních dělníků, pokrývačů, zedníků, slévačů zvonů, kovářů, kameníků, tesařů, hrobníků, zvoníků, kuchařů, řezníků, dívek, zajatců, dělostřelectva, hasičů; umírajících vzývána za dobrou smrt, proti ohni, nebezpečí při bouřce, proti moru a horečnatým onemocněním. Bývá zobrazována s těmito atributy: dělo, kalich (často s hostií), kniha, meč, paví pera, věž (s třemi okny); bývá vyobrazována ve společnosti dalších 13 pomocníků v nouzi, často v zeleném šatu.
